Niobe, Nebozez

Jsme přátelé hledající přízeň a naději v přirozené melancholické peřině přikrývající naše panelová obydlí. Výslednicí našeho hledání je několik hudebních črt, které snad mohou být návodné dalším hledačům. Třeba i vám budou světlem ve zdánlivé a mlžné netečnosti. A i když třeba nestanou se jasnou hvězdou opar zcela rozhánějící, snad mohou být nápomocné jako poblikávající světlo pouliční lampy doprovázející naše kroky v pozdních hodinách.

Črtáme v podobě:
Dionýsa – Hlas
Zemanič – Struny čtyři, ale baskytara to není
Michal – Plechy a blány nad struny
Hihi – Hluboze

a korespondenční slovotepkyně Ifka K.